Lifestyle

*spolupráce

Každý večer tajně doufám, že dcera usne tak, jak by měla a já si budu moct užít svoji chvilku klidu a dopřát si čas jen a jen pro sebe. Bohužel tohle se nestává moc často, ale když nastane ten okamžik, že usne přesně tak, jak bych si představovala a tak jak by měla, v mé mysli už “oslavuji” a vymýšlím, jakou self-care aktivitu si dopřeji tentokrát.

Tentokrát jsem zvolila příjemnou relaxační aktivitu, na kterou jsem se opravdu těšila. Napustila jsem si horkou vanu, udělala bublinkovou lázeň, vzala jsem si knížku a jen tak s miskou jahod relaxovala při zapálených svíčkách.

Mám pro vás pár tipů, jak si můžete svoji koupel ještě víc zpříjemnit:

Proč je super se zaměřit na time management nebo-li plánování svého času? Vím, že se někdo nad tím může pozastavit a říkat si “proč bych se měl/a naučit plánovat svůj čas”?

Já vám řeknu proč a taky vám řeknu, jak to souvisí s jedním z 12 cílů za lepším a zdravějším já.

Time management = plánování svého času, jasně to už jsem psala, tak se pojďme tedy podívat na to, proč je to dobré.

Všimli jste si někdy, zpozorovali jste někdy na sobě, že nestíháte? Že jste za den měli stihnout tolik věcí, ale polovina se neděla? Jak je to možné, však den má 24 hodin, to je dlouhá doba, ne?

Noo, i když občas si říkám, kéž by měl 48, hlavně když se vrhnu do něčeho většího jako je třeba tenhle e-book. Právě kvůli takovýmto věcem, abych stihla vše podle plánu (jasně občas věci nevyjdou podle plánu, ale pokud chcete, tak tomu můžete jít naproti) je důležité si vše naplánovat.

Stávalo se mi, že jsem si občas večer sedla a řekla jsem si, zítra bych si chtěla číst, také musím nakoupit a chci si zacvičit a také si musím připravit oběd do práce, protože nechci být o hladu (doufám, že nemusím zmiňovat, že není dobré, když vynecháte jídlo, řekněte, že ne … 🙂 )

V tom jsem si uvědomila, že to sakriš nikdy nemohu stihnout, však to je tolik aktivit a to jsem ještě nepočítala, že musím jít do práce, kde jsem x hodin a ještě mi zabere cesta do práce tolik času … takže pojďme hezky postupně. Chtěla jsem si číst a kdy jindy si vytáhnout knihu, než když jedu metrem, kde stejně koukám z okna do tmy, protože tam není signál a právě proto ten čas zefektivním a knihu vytáhnu na cestě do nebo z práce, tudíž si mohu jednu aktivitu odškrtnout. Potřebuji jít nakoupit, což klidně mohu využít cestu z práce, když mám obchod po cestě – ušetříte tak čas – ten čas, který byste strávili na cestě domů, odložili si své věci a znovu se vydali na nákup. Jakmile se vrátíte z nákupu, tak si můžete uvařit, protože stejně už pracujete s jídlem, různě ho ukládáte atd. … no a pak už zbude čas pro vás – KONEČNĚ CVIČENÍ, na které se celý den těšíte, protože víte, že i když vás práce vysosala, nemáte energii, tak to cvičení vám ji dodá.

Ahoj všem výletníkům :),

dnes mám pro vás připravený článek z Maďarska konkrétně z Budapeště, kam jsme se nedávno s 8 měsíční dcerou vydali.

Ubytovaní jsme byli zde , bydleli jsme od centra cca půl hodinku, takže jsme museli do města metrem.
Lístky na metro si koupíte v automatu uvnitř metra (dá se platit kartou). Nečekejte chladné metro, jako je v Praze. Po pár jízdách jsme zjistili, že je lepší jet autobusem, který je klimatizovaný a dá se tam lépe dýchat, protože v Maďarsku je faaaakt teplo.

Co se týká cestování MHD s kočárkem / dítětem – lístek pro dítě nemusíte mít – myslím, že do šesti let. Ne každý vstup / výstup do metra má výtah a eskalátory, ale nebojte, kočár snesete jen pár schodů, metro není tak hluboko, jak jsme zvyknutí z Prahy, takže to dáte levou zadní.

Pokud potřebujete mapku, můžete stáhnout zde – jsou zde vyznačené MHD spoje, což se vám může hodit.

První den jsme se vydali omrknout parlament, který jsme si prošli kolem dokola. Cesta pokračovala procházkou kolem řeky, až na pizzu – ta byla fakt výborná, takže pokud na ni máte chuť, dejte si ji zde.

Pokud si chcete dát něco ať už k jídlu nebo k pití, tak většina podniků otevírá až ve 12 h :). Cestou jsme ale našli pár podniků, kam můžete skočit třeba na brunch.

V minulém článku zde, jsem vám psala, co si s sebou balím do porodnice. Dnes vám chci napsat, co se mi opravdu vyplatilo :).

Záleží, jestli budete ležet s miminkem na nadstandardním pokoji a nebo na pokoji s další maminkou. Já jsem chtěla nadstandard, ale bohužel bylo všude plno. Chtěla jsem ho z toho důvodu, protože jsem se obávala, s jakou maminkou budu na pokoji, obávala jsem se toho, že noci budou šílené, když bude plakat jedno mimčo, začne i to druhé … ve výsledku jsem byla ráda, že nejsem na pokoji sama. Maminka se kterou jsem tam byla, byla super, pokecaly jsme a dny utíkaly tak nějak rychleji :).

Teď se vrátím k tomu, co si nezapomeňte zabalit do své tašky, až na to přijde čas … určitě vás to za chvíli čeká :).

Doma ať chceme nebo ne, trávíme většinu svého času a proto je důležité si zkrášlit své oblíbené koutky ať už v domě nebo v bytě. Domov má být hřejivým místem, kam se za svoji rodinou rádi vracíme … místem, kde trávíme svůj čas … místem, kde vznikají vzpomínky a různé funny story, které vyprávíme svým přátelům, když přijdou na návštěvu.

Myslím, že by mi nestačily prsty na obou rukách, kdybych měla začít psát jaké zážitky a vzpomínky z našeho domova mám, každý je máme a důležité je, tvořit si vzpomínky, ke kterým se budeme rádi vracet.

Mým posledním zútulněním koutkem a to díky spolupráci s Bonami je obývací pokoj, ve kterém trávím poslední dobou převážně času a proto bylo pro mě důležité si ho zvelebit.

Je to tady, poslední trimestr se chýlí ke konci, ani nevím jak, ale jak říká každá nastávající maminka STRAŠNĚ RYCHLE TO UTEKLO. S tímto koncem přichází čas – co s sebou do porodnice.

Poslední dny (týdny) jsou během celého těhotenství snad nejnáročnější (tedy alespoň pro mě) – člověk se zadýchá při každé větě, i při té, která obsahuje 3 slova, do kopečka funí, jak parní lokomotiva, z postele už tak lehce nevyleze, z gauče to není o moc lepší a sebrat něco co spadlo na zem? Fuuu, kolikrát se mi honí hlavou myšlenka, jestli to tam raději nenechat 😀 … Je to náročně – bude samozřejmě náročnější – ale strašně se už těšíme.

Dnes jsem si pro vás připravila takové klasické téma – co si zabalit do porodnice.

Dopředu bych ráda napsala, že každá nemocnice má na svých stránkách seznam, co pro rodičky doporučuje zabalit a co naopak si mohou nechat doma, že jim to v porodnici poskytnout. Já jsem tedy ten typ člověka, co si s sebou zabalí raději všechno a když tak si to přiveze nazpátek :), protože NIKDY NEVÍTE …

Tašku do porodnice jsem nějak extra nebalila do dvou tašek, jak to dělají některé maminky, sice to ve dvou mám, ale nemám to rozdělené na tašku na porodní sál a na oddělení šestinedělí.

Co si vezmu s sebou, až poběžíme (ehm, poběžíme? Si docela fandíš, už teď sotva jdeš :D) do porodnice a přítel bude křičet “POZOOOOR RODÍME” – jak to bývá v amerických filmech (samozřejmě, že to tak nebude, ale bůh ví 😀 😀 :D) je hroznový cukr, láhev na vodu, gumové pantofle – ve kterých budu moct jít i do sprchy, možná župan, nabíječku a nějakou sváču pro partnera … a kdo ví, jestli mu ji nesním – znáte, co hladová žena dovede 😀 …i když určitě tam na jídlo nebudu mít pomyšlení.

Co ostatního mám s sebou zabalené: